Dihydrogen monoxid tvoří hlavní součást kyselých dešťů, způsobuje mnoho vážných silničních nehod, jeho vdechnutí může zabíjet. Přesto vlády celého světa ignorují tato fakta a nepřistoupily k zákazu této chemikálie.
Tzv. dihydrogen monoxid je každoročně příčinou úmrtí mnoha lidí. Ve své plynné formě může způsobit popáleniny, ve své kapalné formě zase přispívá k erozi nebo korozi. Možná nejvíce výmluvným je fakt, že dihydrogen monoxid tvoří hlavní součást kyselých dešťů. Po požití může způsobit pocení a pocit vlhkosti. A co je možná nejzáludnější: jde o látku návykovou. Ti, kdo si na ni vypěstují závislost, bez něj nemohou přežít.
Přesto se nemalé množství dihydrogen monoxidu (DHMO) nachází v každé řece, jezeru nebo nádrži pitné vody v České republice, a proudí tak denně vodovodními trubkami do tisíců domácností. Vláda je přesto nečinná, a nechce o krocích proti DHMO ani slyšet.
Toho, jak je dihydrogen monoxid ve výzkumných kruzích opomíjený, si všimli již studenti Eric Lechner, Lars Norpchen, Matthew Kaufman a Craig Jaskson. Posledně jmenovaný sice publikoval své poznatky na internetu, ale trvalo ještě tři roky, než se o této chemikálii dozvěděla veřejnost, a to díky práci čtrnáctiletého studenta Nathana Zohnera. Ten v rámci své práce "How Gullible Are We?" (Jak důvěřiví dokážeme být?) rozeslal padesátce svých spolužáků (zcela pravdivý) email o DHMO a ptal se, jestli by se s tím nemělo něco udělat.
Nathanovi spolužáci z Eagle Rock High School v Idahu za sebou měli již několik let výuky chemie, a rodiče mnohých pracují v nedaleké laboratoři. Možná právě proto se 43 dotázaných vyslovilo pro "zákaz této nebezpečné chemikálie".
Dihydrogen monoxid je
Přesto se používá
Armáda a jiné státní organizace navíc používají sofistikované potrubní systémy pro rozvod a hromadění dihydrogen monoxidu, a to i pro použití v případě vojenského ohrožení.
Zprávy a škodlivosti DMO se v různých podobách šíří po internetu dále. A stále si získávají nové příznivce. Donald Simanek například sepsal petici za zákaz DHMO, a dostal celkem zajímavé odpovědi. "Nikdy předtím jsem o této nebezpečné látce neslyšel. Zní to hrozně. (...) Měl bych si o tom něco více zjistit."
Asi s největším úspěchem se loby pro zákaz DHMO setkala u kalifornských radních, kteří se rozhodli zakázat používání umělohmotných kelímků, protože se dozvěděli, že se při jejich výrobě používá dihydrogen monoxid. Jejich poradce prý narazil na jednu z mnoha internetových stránek, které na vážné nebezpečí DHMO upozorňují. Na jeho popud tak měli radní hlasovat o tom, že by se tyto kelímky přestali používat na městem organizovaných akcích, protože jsou "hrozbou lidskému zdraví a bezpečnosti."
Hrozbou je však spíše lidská neznalost a důvěřivost. Jak řekl Evan Esar: "Statistika je přesná věda o nepřesných číslech." Nebo, řečeno slovy Aaron Levensteina, "statistiky jsou jako bikiny. Co ukazují, je svůdné, ale rozhodující je to, co skrývají."